Proč to stále pletou ? |
Stále se setkáváme s různými tvary nesprávně uváděného názvu našeho souboru, což je možné vidět nebo slyšet při různých příležitostech. Příkladů je mnoho a s důkazy máme možnost se setkávat nejen na oficiálních soutěžích či vystoupeních, ale jak sami vidíte i na těchto internetových stránkách. Někdy to může být jen pouhý překlep, jako zřejmě v příspěvcích návštěvní knihy, kde je podobných chybiček, nad kterými se nikdo nepozastavuje více, jindy možná nepozornost, ležérnost nebo i neznalost. Doufáme však, že už si konečně alespoň pořadatelé a organizátoři regionálních a republikových soutěží uvědomí, že v oficiálních dokumentech, zápisech, výsledkových listinách a diplomech v písemné formě stejně jako při představování účastníků soutěží, komentování průběhu soutěžního klání a vyhlašování výsledků ve formě hlasové by bylo dobré uvádět správný název souboru nebo skupiny.
Podívejme se však na celou záležitost z jiného pohledu. |
|
Proč to stále pletou ?
Stále pletou název. To nejsou schopni si zapamatovat správně jedno slovo ? Jak se říká, i kdybych mu ho řekl stokrát, tak si ho stejně nezapamatuje ! To ale není úplně pravda. To by naopak pomohlo. Zkusím předat rámcově několik informací, které by mohly tento „problém“ vysvětlit. Začnu lidským mozkem a touhou lidí ho napodobit.
Vědce vždy fascinoval, a vždy bude, lidský mozek. V 60. – 70. letech minulého století začal vznikat nový obor, kterému moc lidí nevěřilo. Jedná se o neuronové sítě. Několik jedinců se snažilo napodobit lidský mozek a vytvořit algoritmy odpovídající chování neuronů. I v této oblasti proběhl vývoj a růstem informačních technologií ještě větší. Ani o tom nevíte, ale možná neuronové sítě používáte dnes a denně. OCR programy jsou na nich založené, rozpoznávání obrazců, zpracování obrazů. Analytické nástroje také mohou využít efektivně mnohé vlastnosti neuronových sítí.
Je více druhů s odlišnými vlastnostmi, kterými vás nebudu zatěžovat. Zmíním se jen o jedné, která krásně popisuje chování, ke kterému dochází. Krátce jen obecně, neuronové sítě mají fázi učení a fázi vybavování. Hammingova neuronová síť pracuje se vzory. Ve fázi učení si zapamatuje vzory a následně při fázi vyhodnocování srovnává data se vzory. Pokud vzor odpovídá datům, předá se přesný výsledek. V opačném případě hledá nejbližší shodu se vzorem.
Jak bylo řečeno neuronová síť napodobuje lidský mozek. Pokud se člověk nenaučí vzor, bude hledat nejpodobnější známé slovo. Setkáte se s tím u všeho. Můžete po sobě číst text nebo rozpoznávat z řeči cizí slovíčko. Vždy se Vám rychleji vybaví a „vyhraje“ něco co již znáte. Mohl bych ještě na okraj říci, že opakování při fázi učení má svůj význam.
Nedávno koloval po internetu text, který byl zkomolen. Na svém místě bylo jen první a poslední písmeno a ostatní uvnitř proházeny. Když se člověk soustředil, tak to nešlo přečíst, ale pokud začal číst bez soustředění, hned se divil jak to jde krásně plynule přečíst. Je to opět podobný efekt.
Je tedy naším úkolem a snahou název souboru naučit správně a nezkomoleně používat co nejširší okruh lidí působících nejen v taneční sféře a věřit, že se ho konečně naučí ve správném tvaru používat. Doufejme, že k tomu přispějí i naše internetové stránky nesoucí název souboru. Zmiňovaná ukázka textu. V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a Ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že ???
K článku máte možnost sdělit své názory a komentáře na této stránce prostřednictvím níže přidané diskuse. |
|
|
|
|
|
|
Přidat komentář
Zobrazit označené komentáře
Zobrazit všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
|
|
Tisk
Zpět
|
| |