Připadá mi to dávno i nedávno, kdy jsem držela v ruce papír o přijetí ke studiu na vysokou školu – 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Tehdy jsem nevěděla jak to bude dál s mojí taneční „budoucností“…Studium v Praze a navíc studium medicíny – na první pohled by se mohlo zdát nemožné pokračovat v tancování v Marvercích…přesto jsem to ale zkusila…skloubit učení a tancování – povinnost a zábavu…Ne vždy to bylo jednoduché – nikdy nebylo možné dělat obojí na sto procent, s čímž se člověk s prvky perfekcionismu docela obtížně vyrovnává…mnohokrát jsem na tréninku přemýšlela o tom, že moji spolužáci teď zrovna pročítají další tisícistránkovou učebnici a já jsem na tréninku nebo na soutěži, stejně tak jsem věděla, že menší intenzitou tréninků ztrácím oproti ostatním tanečníkům na kondici a „dokonalosti“ pohybu…vlastně jsem byla vždycky připravená, že nově zahájená taneční sezóna je pro mě tou poslední…
A najednou stojím až tady – na konci jedné cesty…ale tou skončenou cestou není ta cesta taneční…ale ta cesta vysokoškolského studia…ještě pořád mi to připadá neuvěřitelné…a musím říct úplně upřímně – jsem pyšná na to, že jsem to dokázala…že jsem dokázala zůstat u toho co mě bavilo a baví ze všeho nejvíc, u čeho dokážu relaxovat, co mi přináší radost – u tance…a tak je snad právě teď ta pravá chvíle, abych vám řekla: „Děkuju…!“ Děkuju za všechny společné hezké chvíle, které mi dávaly sílu… děkuju za vaší podporu a za vaše pochopení…děkuju, že vás mám….
K A Č Í
děkujeme, že Tě máme ...
blahopřejeme Ti k úspěšnému absolvování vysokoškolského studia na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získání titulu MUDr. Přejeme Ti mnoho štěstí a úspěchů v osobním životě stejně jako na další profesní i taneční dráze.
|