Mistrovství Čech HVK - HH, SD, DD, Městská hala Jablonec nad Nisou,Víkendový dvojboj: 15.5. - 16.5.2005

Sobota - Show dance Neděle - Hip Hop Medaile v akci aneb jak se dostat na bednu snadno a rychle :) - zase tak jednoduché to nebylo, ( kdo chce vědět více ...
 

 Sraz jsme měli v 10 hodin a sluníčko svítilo. Všichni přišli v čas zatímco bublal motor autobusu. Pan řidič se usmíval a pročítal si manuál klimatizace. No a pak zazvonil budík a já se konečně probudil. Sláva 4:45 to bych to mohl stihnout, vždyť jsem si všechno do 1 hodiny pečlivě připravoval. Až na jednu maličkost a to byl automobil, takže jsem musel využít služeb hromadné dopravy, ostatně jako každý. Tedy abych byl přesný. Kromě jedné členky souboru, která „takticky“ zaspala a využila toho, že bydlí u naší plánované cesty a tak jsme jí celou rozespalou a ve spěchu nabrali cestou. Cestou do Jablonce, kde probíhalo Mistrovství Čech.

První velká soutěž, ve které opravdu jde do tuhého a zjistí se jak se kdo celý rok připravoval a postoupí-li na Mistrovství České republiky. Nebo lépe řečeno, v našem případě, se zjistí jak kdo celý rok dělal rozcvičky a pak cca dva měsíce trénoval na soutěž. Každý rok si slibujeme, že příště začneme dříve, ale vždy se nahromadí spousty komerčních akcí a jiných žebříčkových soutěží probíhajících celý rok. Tak snad teda příště ... :)

Na místě jsme byli jako vždy první, jak jinak. Jistota je jistota. Během prostorové zkoušky dáte jednak tělu najevo, že se dnes bude asi něco dít a získáte spoustu zajímavých informací. Jedna z nich může být třeba kde přesně máte v danou chvíli stát a nebo třeba, že položená podlahová krytina je naruby a tak dále. Po poctivé práci se už stejně každý těší na snídani a kafe a nic nehodlá řešit. Někteří si jdou lehnout nebo se učit. Někteří leží v knihách. Ostatní pozorují konkurenci a debatují o nápadech a technice, zkrátka prožívají svůj taneční svátek naplno.

Po nástupu jsme se rychle rozcvičili a dnes poprvé předvedli naší Show formaci BBC DOKUMENT ŠAMANI VE MĚSTĚ. Konkurence přijela připravená a ve velkém počtu. Své místo jsme si však ve finále vybojovali a dokonce ze druhé pozice. Tu jsme si udrželi i v konečném veřejném hodnocení poroty, takže jsme se ve kvalitně obsazené soutěži umístili na krásném 2. místě.


Svůj dnešní úkol jsme sice splnili, ale tento den nás čekaly další dvě disciplíny. Sehnat ubytování a fandit naší hokejové reprezentaci na Mistrovství světa. Nezdá se to, ale ani jeden z předsevzatých úkolů, ač se tak na první pohled jeví, nebyl jednoduchý. Ostatně jsme je zvládli na jedničku. Nechutnou ubytovnu hotelového typu jsem odmítli a osud nás zavlál do hotelu Sport kde nás laskavě přijali k noclehu. Právě včas. Za chvíli začínal semifinálový zápas se Švédskem. Po první třetině jsme šampaňským oslavili náš dnešní úspěch. A o chvíli později po prodloužení jsme slavili vítězný gól spolu s našimi hokejisty.

Ráno jsme se sešli s našimi „hip-hopovými specialisty“ a ostatními, kteří se vraceli na noc do Ústí nad Labem. A roztočilo se další kolo tanečního maratónu. Ani jsme se nerozkoukali a prostorovou zkoušku jsme měli za sebou.

Bývá zvykem, že Hip-Hopové soutěže mívají bouřlivou atmosféru, ale pokud nepřijdou diváci, jde to jen velmi ztěžka. Chudáci tanečníci doháněli navzájem co mohli, ale stejně to nebyla ta správná nahecovaná atmosféra.

Kategorie Hip-Hop byla opět velmi dobře obsazena a tak hojně, že se tančilo na tři kola. A porota se rozhodla, že nás chce vidět ve všech třech. Tak jsme velmi rádi ve finále ještě z posledních sil ze sebe vydali co jsme mohli. Alda s Marťou nás jako vždy zkritizovali a nejradši by to viděli na poslední místo, ale byli jsme tak dobří, že jsme obsadili hned dvě místa najednou. A to se hned tak někomu nepodaří! Ne, popravdě jsme se o 3.- 4.místo podělili s X-DANCE z Jablonce nad Nisou.


Poslední část našeho dvojboje jsme opět úspěšně zvládli. Už zbývalo porazit jen jeden tým a to nabroušené Kanaďany. První třetinu jsme prožili u chrchlajícího reproduktoru dožívající Karosy, ovšem v rychlosti, která značně převyšovala technické možnosti tohoto přemisťovadla. Naše vzrušení se tedy střídalo z boje o zlato a boje o holé přežití. Nicméně úspěšný víkend jsme dovršili nejen šťastným návratem domů, ale také toužebným vítězstvím našich hokejistů ve finalovém utkání na hokejovém MS ve Vídni s Kanadou poměrem 3:0.

Tak jsme si dnes odnesli domů pomyslnou zlatou. Bohužel i pomyslnou stříbrnou a bronzovou, protože se stalo zvykem, že se již na soutěžích ČMTO medaile nerozdávají. A proto bych chtěl tímto celému vedení těchto soutěží jménem svým a všech, kteří si to myslí, udělit také pěknou pomyslnou bramborovou medaili, právě za tyto maličkosti, které ubírají punc celé jejich pověsti. Počínaje právě těmi medailemi a konče chybějícím hloupým nápisem označujícím o jakou soutěž se vlastně jedná a kam, že jsme to přijeli, přes osvětlení, ozvučení atd.


Ale utěšme se alespoň tím, že naše zážitky a vítězství budeme mít nadlouho vryty v naší medaili vzpomínek. A nechme se překvapit jaký výsledek si zapíšeme z Mistrovství ČR.

No, a to je všechno ... tá dy dá dy dá dy dá .... jo a ještě jsem se zapomněl rozloučit ... nesnáším tyhlety anonymy .... Otec Fůra - nejstarší žijící a tančící invalidní důchodce a člen TŠ MARVERCI 

                                                                                                                                                ČAU 

 

a ještě fotky

 
 
Tisk
Zpět
1202774 návštěvníků, 37 online Vytvořil: © 2004 - Jiří Pokorný, Redakční systém