3.7.1998, Ústecký deník, SD Magazín

Karel Červený

Dvacet růží a jeden bodlák bojují ve Slovinsku

   „Ten výskok ladněji. Martino, zvedni ruku. Jano, hlavu více vzpřímeně! Holky, nebavte se a sjedem si to ještě jednou. Musíme pilovat, pilovat a zase pilovat. Jinak bychom ve Slovinsku neobstály,“ zní baletním sálem ústecké Školy tance povely Martiny Vernerové, učitelky diskotékového tance, která souboru Marverci (zkratka jejího jména) zasvětila už deset let života.

    Martina je vychovatelkou v dětském domově, kde učí tančit i své svěřence. V taneční škole Na Vyhlídce tráví tři hodiny čtyřikrát týdně. K tomu dlužno připočíst čas strávený organizací akcí či navrhováním kostýmů, které šije její maminka: „Já navrhnu základ kostýmu a maminka vymyslí působivé detaily. Ušít dvacet úborů na míru pro každou dívku není legrace.“ Martina Vernerová má i podporu manžela. „Sice tichou či spíše trpnou, ale mám. Když jsem s manželem začala chodit, varovala jsem ho: ´Nemysli si, že když si mě vezmeš, tak s tancem přestanu.´ Souhlasil a svůj slib dodržel.“

S láskou a bez peněz

   „Desítky pubertálních dětí dají pořádně zabrat,“ říká s úsměvem Martina Vernerová. „Často se musím s rodiči radit, jaký zvolit přístup, aby jedinec nerozvrátil celý kolektiv.“ Soubor se potýká i s tíživým nedostatkem peněz. Donedávna jim magistrát přispíval na dopravu na soutěže, ale zdroj nějak vyschl. „Sponzoři mají zájem spíše o ligový fotbal,“ vysvětluje Martina a posteskne si: „Nevím, jak budeme dál fungovat. Rodiče jsou sice rádi, že jejich děti mají smysluplný zájem a netoulají se po sídlišti, ale jsou většinou chudí.“ Organizačně i choreograficky Martině Vernerové pomáhá bývalý člen souboru, dnes třiadvacetiletý Aleš Lerch. Počet členů souboru se doplňuje neustále. „Bereme každého, kdo má zájem a alespoň trochu pohybový talent. I ze zdánlivého nemehla vypipláme dobrého tanečníka. Někdy se objeví i skutečně mimořádné nadání. Před časem jsme v souboru měli dívku, která se souborem tančila dva roky, pak studovala klasický balet a nyní je na konzervatoři v Praze,“ právem se chlubí Martina.

   Soubor Marverci má osmdesát členů ve třech věkových kategoriích – do 10 let, do 14 let a neomezeně. S každou věkovou kategorií začne v říjnu trénovat novou choreografii. Do února se formace pečlivě nastuduje a pak hurá mezi konkurenci – na soutěže. Na cestách a soutěžích se Martina s dětmi a rodiči nejen sblíží, ale užije i spoustu legrace. „Jednomu našemu šestnáctiletému tanečníku se během soutěže rozepnul knoflík kalhot i poklopec. Tvář mu sice hrála všemi barvami, ale držel se statečně. Všichni jsme očima drželi kalhoty, aby nespadly pod kolena. Dotančil. Diváci i porota jej odměnili potleskem.“

Do světa jen Ústí n.L. a Ostrava

   První veliký úspěch přišel v šestadevadesátém roce na mistrovství republiky, kde čtrnáctiletí získali v plesových formacích první místo. Letos soubor jedenáctiletých dívek získal na mistrovství republiky v Hradci Králové čtvrté místo. Všichni od samé radosti skočily do hradecké fontány, držely se kolem ramen a křepčily. Soubor Marverci byl spolu s ostravským Akcentem (1.místo) vybrán, aby ve dnech 1.-3. července reprezentoval naši republiku na mistrovství světa ve Slovinsku. Marverci zde soutěží s formací diskotékového tance „Divoké růže“. Dvaceti růžovým poupatům a jednomu chlapci – „bodláku“ odhodlání nezklamat nechybělo. Chtěli se probojovat alespoň do finále. „Držte nám palečky,“ prosila za všechny děti před odjezdem Martina Vernerová.

Reprezentaci Marverců na Mistrovství světa ve Slovinsku sponzorskými příspěvky podpořily: 2HD s.r.o. Povrly; Trio leasing, spol. s r.o., Ústí n.L.; Sekos; M-Propag; Drinks Union; Velkoobchod s nápoji Předlice; Pekárna Chabařovice; Ústecký deník; ČS s buřinkou.